Pozvánka na Drapák Rodeo

Závod Drapák Rodeo napodobuje slavný Erzberg, jedná se o extrém enduro. V sobotu se začne ranním kvalifikačním prologem všech jezdců na motocyklech do 650 ccm o všech výkonnostních třídách. Prolog pak rozdělí jedzce do dvou kvalifikačních skupin (drapák rodeo extrém a drapák rodeo). Následně se pojede kvalifikace. Dalším sobotním programem je vložený závod mastodont motocyklů nad 650 ccm. V neděli bude na řadě hlavní závod.

Více informací naleznete na internetových stránkách Drapák Rodeo a také v přiložených propozicích závodu (soubor .pdf).

Pro větší náhled obrázek rozklikněte

ZPĚT NA ÚVOD  ↑ | přejít do aktualit

PF 2013!

Vždyť náš Michal Zicha st. získal cenný pohár za absolutní první místo v enduru seriálu MČR, třída III katetgorie E1. Gratulujeme Míšovi k úspěchu a děkujeme za skvělou reprezentaci v našem dresu!

Ale ani ostatní členové našeho teamu během sezóny 2012 nezaháleli a z každého startu se snažili vytěžit co nejlepší umístění. Některé starty bylo podařenější než jiné, někdy přálo štěstí více našim, někdy více soupeřům. Ale to už k závodění patří. Měli jsme i pár úrazů, ze kterých se naštěstí všichni rychle zotavili a postavili se zpátky do stupaček.

A abychom do bojů se soupeři, s tratí, s počasím či s časomírou mohli vůbec pustit, v tom mám velkou měrou pomáhali naši milí a ochotní sponzoři. Moc si vážíme toho, že v dnešní neutěšené době, kdy krize střídá krizi a každá korunka věnovaná do sportu je brána jako malý zázrak, nám naši partneři zachovali přízeň a přispěli tak ke všem našim celkovým i dílčím úspěchům.

Takže můžeme s čistým svědomím říci, že uplynulá sezona se nám povedla. A protože rok 2012 za pár dní končí a při této příležitosti je zvykem dávat si různá předsevzetí, dovoluji si členům našeho teamu jedno navrhnout: zůstaňte prosím takoví, jací jste byli doposud! Už si na novoty špatně zvykám :-):-).

A k tomu všem našim milým sponzorům, kamarádům, přátelům a rodinám přeji hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a úspěchů v čemkoliv, do čeho se v roce 2013 pustíte.

Pavel "Faryn" Fárek

ZPĚT NA ÚVOD  ↑ | přejít do aktualit

Memoriál Libora Podmola

Jedná se o tříhodinový extrémní cross country maraton dvojic profi i hobby jezdců k připomenutí památky Libora Podmola st., který před 14ti lety tragicky odešel do motoristického nebe.
Závod se pořádá na léty prověřené, kvalitně připravené trati v Brankách na Moravě. Ta je však každoročně upravena a pozměněna, aby svou náročností a promyšleností byla nejen výzvou pro všechny startující borce, ale také přehledná a zajímavá pro diváky.
Kategorie závodu:

•  "A" -- OPEN: Bez rozdílu kubatur (jezdci držitelé jakékoliv licence)
•  "B" -- HOBBY: Bez rozdílu kubatur (jezdci nevlastnící licenci)
• "C" -- VETERÁN: Nad 40 let bez rozdílu kubatur, ročníky 1972 a starší

Symbolicky bude také předána cena za nejmladšího a nejstaršího jezdce ve startovním poli.

Časový harmonogram závodu:

•  26. 10. 2012 -- formální přejímka -- 17:00--19:00 hod.
•  27. 10. 2012 -- formální přejímka -- 07:00--09:00 hod
• 27. 10. 2012 -- rozprava s jezdci -- 10:00 hod
• 27. 10. 2012 -- start první kategorie -- 11:00 hod
• 27. 10. 2012 -- dekorování vítězů -- 15:15 hod

Více informací naleznete na facebookové stránce Memoriál Libora Podmola a od 8. října také na webových stránkách http://www.endurobranky.cz.

ZPĚT NA ÚVOD  ↑ | přejít do aktualit

Mastodont CrossCountry Hradiště 2012

Po nadšeně přijatém loňském prvním ročníku, kdy bylo mastodontům umožněno zazávodit si na lehce upravené trati oficiálního MMČR 2011 v CC, byl letos vyhlášen druhý ročník. Trať doznala drobných změn (byla delší a rychlejší), zato účastníci byli ti samí, jak už to tak mezi mastodonty chodí :-). Zhruba čtyřkilometrový okruh se skládal z jedné třetiny z motokrosové trati a ze dvou třetin z úzkých lesních pěšin kroutících se mezi pařezy, kameny a stromy. Nebyla nouze ani o blátivé úseky a čím více se jezdilo, tím byly vystouplé kořeny obnaženější a smekavější. Všechny kategorie čekalo 90 minut plus jedno kolo, tedy klasických 100 minut.

V pátek nám organizátor umožnil na trati potrénovat a v sobotu od desíti hodin zavlála startovací vlajka už naostro. Jako první vyrazilo na trať 27 lehkých motocyklů bez rozdílu kubatur v kategorii open, hned po nich startovaly jednoválce a jako poslední přišly na řadu dvouválce.

Můj čas nastal tedy v pravé poledne. Na lajně se nás jednoválců seřadilo 21 a odstartovat se mi nepodařilo nejlépe (všechno jsem měla připravené, jen ta zpropadená jednička tam nebyla :-) ). Během prvního kola se utvořila čtyřčlenná skupinka jezdců (XR 650, KTM 690, KLX 650 a moje KTM 640), která si rychle vyjela minutový náskok před zbytkem startovního pole a boje o čelní pozice se odehrávaly už pouze v této skupince. Díky pádům jezdců přede mnou jsem se na chvíli propracovala na druhé místo, o které jsem ale v následujícím kole zase přišla (což se dalo čekat) a pár dalších kol jsme se se soupeřem přetahovali o třetí místo. Bohužel několik mých chyb mne odsunulo na čtvrtou příčku. Vzdala jsem tedy víceméně marný boj o medailové pozice a dál jela tak, abych náskok skoro půl kola udržela. Zhruba od šestého okruhu jsem začala dojíždět slabší jezdce o kolo a stále více závodníků jsem vídala postávat podél mlíka a odpočívat. Trať dokázala prověřit fyzičku startujících hned od začátku. Závod skončil přesně tak, jak jsme ho na začátku rozjeli. Na bednu jsem nedosáhla, ale s jistotou jsem si dojela pro čtvrté místo :-). To taky není k zahození :-).

Nejzajímavější z celého dne byl závod dvouválců, kterých se zde sešlo 23. Hradiště je jediný podnik, který staví do jedné lajny stokoňové KTM LC8 950 SE a Hondy XRV 750 Africa Twin se šedesátihlavým stádečkem. Letos se závodu zúčastnil dosud nejvyšší počet SE v historii mastodontích klání (10) a shodli jsme se na tom, že o moc víc jich už v naší republice ani není :-). Start této kategorie připomínal start bojových stíhaček; divákům naskakovala husí kůže, když se ta obrovská hřmící masa zahalená do prachu valila na první lavici. Jezdci nám na chvíli zmizeli z očí a všichni jsme tipovali, jak bude startovní pole vypadat, až se zase vynoří. Podle očekávání jely na prvním a druhém místě SuperEndura a na třetím místě Honda XRV. Na prvních dvou pozicích se až do konce závodu nic nezměnilo, ale o třetí místo se sváděl nervy drásající souboj mezi XRV a SE, ze kterého nakonec vyšla vítězně Afrika :-).

Lenka Krejčí

Video ze závodu -- start dvouválců (youtube)

Video ze závodu -- sestřih z trati (vimeo)

Fotografie:

• Fotogalerie uživatele adventure73

ZPĚT NA ÚVOD  ↑ | přejít do aktualit

Offroad Maraton Trstěnice

Prázdniny utekly jako voda a je tu zase Offroad Maraton. No a protože jsme měli dva měsíce veget, připravili pro nás organizátoři rovnou nejdelší závod seriálu - čtyřhodinovku. Původně se měla jet ve Stříbře, ale to bychom nebyli v českém Kocourkově, kdyby se u nás dalo věřit slibům a pořádat offroudové závody jako kterékoli jiné sportovní klání. Naštěstí přišli pánové z Cechu Sv. Víta s nabídkou uspořádat OffMaraton na jejich trati poblíž Mariánských Lázní, takže kolotoč maratonu se mohl točit dál.

Motorkáři se sešli tentokrát netradičně v neděli odpoledne v nepřehlédnutelném depu nad obcí Drmoul. Nepřehlédnutelném jednak proto, že se nalézá na obnaženém kopci a jednak proto, že hustota prachu vířeného ráno startujícími čtyřkolkami dostahovala takových hodnot, že kdyby trochu zapršelo, padaly by na zem cihly.

Ve čtvrt na dvě jsme vpuštěni do zaváděcího kola měřícího odhadem něco ke čtyřem kilometrům a v půl druhé už letí k nebi další oblaka prachu rozvířená šedesáti sedmi startujícími motocykly. Tuto trať stavěl ujetý milovník rygolů. K vidění (a hlavně k projetí) byly rygoly mělké i hluboké, ostré i mírné, podélné, příčné, šikmé i klikaté, travnaté či hlinité, s blátem, panely, kameny, drážkami i bez. Prostě odteď když uslyším slovo "rygol", vybaví se mi Trstěnice. A naopak :-).

První hodinu si zvykám na zrádně klouzavé prašné zatáčky, na vypalováky se skákacími muldami, na ostré lavice a na všudypřítomný prach. Kupodivu není trať nacpaná závodníky natolik, abych jela v prachu pořád - předletí mě skupinka dravců a pak mám chvíli klid a můžu plícím dopřát trochu kyslíku. Ve druhé hodině na krátém sjezdíku potkávám neviditelného trpaslíka, který mi krade přední kolo a kutálí mě daleko od motorky. Nic není naštěstí ani mně, ani mému věrnému oři a urychleně se proto snažím zmizet dřív, než nám někdo skočí na hrb. Přesně po dvou hodinách sjíždím do depa napojit sebe i svou železnou lady a po čtyřech minutách se vracím zpět do lítého boje. Ve třetí hodině zjišťuji citelný odliv soupeřů. Proluky mezi předjížděním se prodlužují, předjíždění samotné už je o poznání méně dravé i méně časté. Naopak začínám předjíždět já. S jedním veteránem (č. 901, tímto srdečně zdravím :-) ), se chvíli honíme a to mě baví, protože mě táhne, dává mi poznat lepší stopu a jede hezky plynule. Bohužel na rovinkách mu ujíždím. Ve čtvrté hodině mám chvílemi pocit, že orgas snad závod už zastavili, neboť třeba dvě minuty nikoho nepotkám. Sil mám dost, nic mě nebolí, vyčerpání se nedostavuje, takže v klidu kroužím dál kolo za kolem, ale jedu už hodně na jistotu. Při každém průjezdu časomírou si počítám, kolik ještě stihnu kol a na trati se bavím identifikací povalujících se náhradních dílů (prim vede šusplech a svíčka :-) ). Konečně se převaluju přes lavici u depa a vím, že tohle převalení je úplně poslední. Nejsem sama, kdo se na toto kolo už docela těšil, takže do cíle dojíždíme v pokojném spořádaném vláčku :-).

Výsledky včetně počtu odjetých kol se dozvídám až doma z internetu. V konkurenci dvaceti tří účastníků v kategorii Pohár Moto E2 jsem s třiatřiceti koly obsadila čtrnáctou příčku. A díky dvojnásobnému počtu bodů za tento závod jsem se v průběžném celkovém hodnocení mé kategorie rázem vyšvihla na devátou pozici :-). Díky tomu jsem ochotná pozapomenout i na ty rygoly... :-)

Lenka Krejčí

Fotografie:

• Fotogalerie webu offroadmaraton.cz
• Fotogalerie AMK Planá
• Fotogalerie Ing. Karla Královce (Liqui Moly)

ZPĚT NA ÚVOD  ↑ | přejít do aktualit

Úspěch Lenky Krejčí ve slovenském B-akaR rally 2012

Kluci ze Slovenského Brezna uspořádali na motokrosové trati Brezno-Lúčky již druhý ročník tříhodinovky dvojic pro cestovní endura nad 600 ccm - B-akaR 2012.

Pravidla jsou jednoduchá - dvojice složená ze dvou jezdců a dvou či jedné motorky musí absolvovat během tří hodin minimálně tři výměny v boxech (travnatý pruh uvnitř trati). Závodníci jsou rozděleni do klasických kategorií (1V, 2V do 800 ccm a 2V nad 800 ccm) a k tomu ještě přibyla kategorie MIX, tedy motorky různých kubatur. Polovinu trati zabírá MX trať s několika příjemnými lavicemi, skoky a jedním bahnitým brodem, druhá polovina je namotaná na louce a nachází se na ní dva skoky a dva seskoky. Celý okruh má délku něco přes čtyři kilometry.

Start závodu je naplánován na sobotu v 10:00 hodin. Přijíždím v sobotu v 9:00 a bez parťáka. Naštěstí depem bloudí stejně osamocený drobný muž s velkým strojem, slovo dává slovo a mezinárodní team se startovním číslem 27 v kategorii MIX je utvořen - Jozef Oprchal s BMW R 1200 GS a Lenka Krejčí (Faryn Enduro Team) s KTM LC4 640 Adv.

Trošku mi padá kámen ze srdce, neboť jsem se obávala toho, že se dostanu do týmu s nějakým střelcem, kterému to budu kazit. Při pohledu na nablýskaného boGSera a jeho bezelstně se usmívajícího majitele si tiše oddechuji a těším se na pohodový závod, ve kterém se budeme snažit pouze se ctí dokončit.

Startuje se stylem Le Mans, tedy rukavice na sedle, vypnutý motor a jezdci srovnáni v řadě uprostřed boxů. Vzhledem k mým startovacím problémům nastupuje do úvodního kola Jozef, skvěle startuje....a pak mi bere veškeré iluze :-). Přes úvodní lavici posílá svůj čtvrttunový kolos bez nejmenšího zaváhání vysoko vzduchem, ostré otočky kolem kolíku krouží s mrštností ještěrky a první kolo dokončuje na sedmém místě z pětadvaceti. Takže žádné leháro, žádná pohoda, žádné flákání. Tenhle závod pojedeme na plný plyn!! S pusou od ucha k uchu sleduji svého parťáka a těším se na první střídání, které (díky pádu do těžko přístupného místa vedle trati a následného fyzického vyčerpání ze zvedání a přesunu zpět před mlíko) přichází již po druhém kole.

Vyrážím tedy na trať já, první kolo si ji načítám a i při jízdě na 3/4 plynu se mi daří předjíždět první soupeře. V dalších kolech ještě více zrychluji a všechny soupeře nechávám za sebou nečekaně rychle a snadno :-). Předjetí pomalejšího jezdce je téměř otázkou života a smrti, protože z vysušené trati se zvedají mohutná oblaka žlutého prachu, ve kterém je vidět sotva na přední blatník a nedá se v něm dýchat. Jenže předjíždění je na tak hustě a úzce namotané luční části trati značně problematické a ve spojitosti s prachem v některých místech téměř nemožné. Organizátoři se sice snaží trať kropit, ale na ta nejhorší místa bohužel hadice nedosáhnou a kropení zatáček či doskoku lavic zase hlasitými protesty odmítají sami závodníci.

Střídáme se s parťákem pravidelně po dvou až třech kolech, čas ubíhá a vůbec netušíme, jak si vedem. Víme jen, že kategorie MIX je nejnašlapanější, takže si velké naděje na přední umístění neděláme. Ale jízda nás baví, střídání nám jde, technika slouží na rozdíl od téměř poloviny startovního pole výborně a zajíždíme časy kolem sedmi a půl minuty na kolo. Do posledního okruhu najíždí Jozef, bohužel v něm má pád, což nás stojí další dlouhé minuty, ale konečně i on zdárně projíždí pod šachovnicí. A je to za námi. Odjíždím z boxů za Jozefem do depa a oba vysmátí se plácáme po ramenou, že jsme to zvládli, že jsme my i motorky celí, že jsme nikomu nedali nic zadarmo a že kdyby nic jiného, tak si odvážíme výborný pocit z dobře odvedené práce a nové mezinárodní přátelství. Dali jsme do toho všechno, co nám um a zkušenosti dovolily, a zvlášť Jozef dostal ze svého boGSera absolutní maximum.

Výsledky byly vyvěšeny téměř ihned po ukončení závodu a nemůžeme uvěřit vlastním očím, když v tabulce kategorie MIX září náš "team" na třetí pozici :-). Radost je prostě obrovská :-). Hodinu před startem jsme se neznali, v teamu byla jedna baba a jedna motorka, která se hodí na všechno možné, jen ne na motokros... přesto jsme dokázali dojet "na bednu" a nechat za sebou spoustu mnohem lehčích a terénnějších strojů a zdatných jezdců. Na pódium a pro pohár si jdeme oba nadšení a pyšní :-).

Lenka Krejčí

Fotografie:

• Fotogalerie uživatele Majowrf
• Fotogalerie uživatele Majowrf - fotografie - Lenka Krejčí
• Fotogalerie uživatele Majowrf - fotografie - Jozef Oprchal

ZPĚT NA ÚVOD  ↑ | přejít do aktualit

Ohlédnutí za Orlovským Cross Country

Sobotní ráno se probudilo opět do parného letního dne, tak se zase dalo očekávat, že se pořádně zapotíme. Závod jednotlivců tentokrát nebyl rozdělen do dvou skupin, jak bývá zvykem, ale pouze odstartován s malou prodlevou.

První start patřil samozřejmě třídě profi, profi veterán a veterán hobby. Druhá startovala třída hobby a amatér. Celkem startovalo ve všech třídách 62 jezdců. Já jsem startoval ve třídě hobby, kde jsem obsadil 15. místo s celkovým časem 02:02:29 v 11 kolech.

Do nědělního závodu startovalo 26 dvojic a jelo se na 2 hodiny. Tentokrát to vypadalo, že pojedu dvojice sám, díky zranění parťáka Haryho 609 ze soboty. Nakonec se však přihlásil jeden ze členů místního ETO, že také startuje sám, tak jsme jeli společně. Po vzájemné dohodě jsem odstartoval já a první střídání bylo dohodnuto po 4 kolech. V druhém kole začalo pršet, což se však díky zamračenému počasí dalo očekávat. Rázem se ze zaprášené trati stalo kluziště. Déšť ustal cca v polovině závodu. Nedělní skóre bylo 15. místo v 11 kolech s celkovým časem 02:03:16.

Jan "Hanes" Skřipský

Celkové výsledky naleznete na www.casomira.eu

Fotografie:

• Fotografie najdete v galerii našeho týmu, v odkaze zde

ZPĚT NA ÚVOD  ↑ | přejít do aktualit